The amazing masquerade

Poslední rok patří bezpochyby k mým nejplodnějším obdobím. Nápady se hromadí, odbyt funguje, jeden obraz logicky navazuje na druhý. Ačkoliv se neustále zdržuju u motivu rukou, začíná se objevovat nová spojitost. Benátky. Začalo to předloňskou Nocí v Benátkách – obrazem inspirovaným maskou, kterou jsem viděla u kamaráda, a která mi nedala spát tak dlouho, dokud jsem ji nenamalovala. Na ten popud jsem dostala poukaz na jednodenní zájezd na benátský karneval. Prý nasbírat inspiraci. A ačkoliv se dlouho po vydařeném výletě nic nedělo, zřejmě zafungovalo podvědomí. Už třetí obraz nese tematiku Benátek a pořád nemám dost. Kostelní věž Campanile di San Marco, most Rialto, gondoly, benátské uličky… Existuje malebnější město? Navíc karnevalový rej, masky s mnohoznačnými výrazy, tajemné dámy, záhadní pánové. I když jsem Benátky navštívila již několikrát, tak, jako při únorovém karnevalu, mi nikdy neučarovaly. Ten vlastní svět barev, peří, škrabošek a nespoutaného veselí z hlavy ne a ne dostat. Nejen tedy, že se na karneval vracím i letos, plánuji další a komplikovanější benátské malby.