Tak jej milovala, že ani přes neustálé odmítání jej nepřestala obdivovat a od svítání do soumraku otáčela zrak za jeho kočárem. Řeč je o Apollónovi a nymfě Clytii. Až bohům se jí zželelo a proměnili ji v květinu.

Snad nic nepřipomíná slunce víc než slunečnice. Její vznešená stavba a jasné barvy jsou symbolem optimismu a radosti. Letos jsem ji dostala k svátku, což je dle květomluvy ten nejlepší výběr. A bylo to přesně v momentě, kdy jsem přemýšlela, jakou květinu na hotové pozadí namaluju.