Ačkoliv jsem vystudovala bezpečnost, různá životní setkání mě přivedla k malování. Založila jsem živnost a pustila se do toho naplno. Vlastní tvorba, zakázky, výstavy, vlastní umělecký festival (teď už s téměř desetiletou tradicí) a tři ilustrované knihy. Jo a vagón!
Vždy mě bavilo něco tvořit, ale tak, aby to mělo nějaké využití. Nejen do šuplíku. Dlouho jsem hledala vhodnou cestu. A když jsem ji objevila, pak už to jelo. Prošla jsem si symbolismem, kdy každý obraz měl nabízet mnoho k zamyšlení - a do toho přišla zakázka ilustrovat koučovací karty. Pak jsem se vrhla do krajinomalby; začala jsem svými milovanými rodnými Jeseníky a postupně, jak jsem cestoval po světě, jsem tvořila série obrazů z různých zemí. To mě přivedlo k prstomalbě - té energické, bláznivé technice, která se skvěle hodí pro motivy divočiny.
A pak mi do života vstoupila secese. Nejprve ve formě obdivu ke starým mistrům, dále nabídkami výstavních prostor a konečně zakázkou pro žamberské muzeum, abych vymalovala jídelní vagón z r. 1904. Přesně jako ti mistři, které jsem tolik obdivovala. To mě přivedlo k vlastním obrazům inspirovaným secesí a abstraktnímu realismu.
A co bude dál? Možná další směřování určí zase nějaká zajímavá zakázka.
